Odešel znamenitý český sládek
Za Vladimírem Černohorským
(*19. 7. 1941 – †8. 8. 2015)
Říkal, že každé pivo má mít nezaměnitelný charakter a že než by si postavil vlastní pivovar, bude raději vždycky pracovat jako „nájemný střelec“. Snad nejznámější je ale jeho poetická nadsázka, že pivo je v lidském těle druhou nejdůležitější tekutinou po krvi. Jméno sládka Vladimíra Černohorského v posledních letech utkvělo v hlavě i těm, kteří ochutnali piva podle jeho receptur, jimiž se mezi milovníky kvalitního pivního moku velmi rychle etabloval obnovený Únětický pivovar.
Vladimír Černohorský pocházel z Prahy, své kořeny však vypátral i na Chodsku a jeho ještě starší předkové z Českobrodska sládkovali už v 19. století kdesi v okolí ruské Jaroslavle. Po maturitě na potravinářské průmyslovce dostal umístěnku do tehdejších Plzeňských pivovarů, a poznal tak provozy ve Stodu, Koutu na Šumavě, Chebu, Českém Krumlově, Karlových Varech či v Chodové Plané. Po vojně se vrátil do Prahy, na Smíchov a potom se ve Vinohradském pivovaru naučil dělat slad. Dálkově vystudoval Vysokou školu chemickotechnologickou a nastoupil 23 let trvající kariéru výzkumníka. S čerstvým diplomem v kapse přišel do pokusného a vývojového střediska Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Braníku. Stál u zrodu prvního československého nealkoholického piva a prvního piva pro diabetiky. V roce 1992 odešel na volnou nohu, neboť vždycky chtěl vyrazit do světa, ne však jako emigrant, jak zdůrazňoval. Načas pendloval mezi Prahou a třemi německými minipivovary. Potom dostal nabídku z rakouského Schlossbrauerei ve Weinbergu, se kterým kromě dalších zakázek pro české pivovary a minipivovary spolupracoval až do svého skonu.
Školil sládky a zaváděl výrobu v Nizozemsku, Německu, Rusku, Kazachstánu, Rakousku i ve Španělsku. Jeho naplněným snem byla rehabilitace „dobré české desítky“, kterou úspěšně završil právě v Úněticích. Výborný pivní teoretik, zkušený praktik, konzultant, autor několika patentů, excelentní sládek, technolog, degustátor, otec tří dcer, nositel ceny za Celoživotní přínos pro pivovarnictví České a moravské pivovarské akademie z roku 2013 a laureát Síně slávy českého a moravského pivovarství a sladařství od roku 2014. Zkrátka pivovarník tělem i duší, který bude českému pivu chybět.
Autor: Otakar Gembala | server GastroProfesor